V září mu bylo 13,5 let a já jsem věděla, že to jednou přijde. A taky jsem věděla, že připravená na ten okamžik  nebudu nikdy.
V neděli 30.9.  dopoledne jsem se rozloučila s mým kámošem, největším frajerem, který dal jiný směr chovu mých německých ovčáků.
Nikdy jsem se s ním nebála sama v lese, hodněkrát mě vytočil svojí svéhlavostí a tvrdohlavostí, překvapoval ochotou pracovat, míčkovým šílenstvím.
Dokázal vymyslet nevymyslitelné.
Pro mně byl naprosto dokonalý, vyjímečný, jediný…. 
Psí žívot je tak krátký…. R.I.P. BAQUERO